básničky

11. února 2007 v 13:10 | Lewuan |  včelí poezie
Ze země zvonek vyrostl
a vypučel pak v modrý květ.
Přilétlá včelka se jemně namlsala,
oběma blahem zkrásněl svět.

(J. W. Goethe)
Včelí plást
František Hrubín
Do krve a do železa čas
oděl nás a neodchází
a nad ohněm nenávisti zas
hřejete se, dnové nazí.
Ani nejmenšímu z lidských hnízd
nebe nedopřálo sluchu -
Dlaně větru, naučte nás hníst
z toho nehybného vzduchu!
Čím budoucnost jako včelí plást
naplníme, dnové rodní?
Prsty světel, naučte nás krást
z té tmy houstnoucí den po dni!
Poledne
(Jaroslav Vrchlický)
Při táhlé písni včel tak sladce monotónní,
jíž zvučí bílé akácie v květné třísni,
ó, květy voní a v nich včely zvoní!
Jdu v poledne, jdu zabrán v těžké snění
a zdá se mi, že dolem v šumné tísni
se modlí zástupové nevidění
při táhlé písni včel tak sladce monotónní.
Kraj vyhřát do zlata, mha modravá jej cloní,
zvon z dálky cinká, ves je svahem lesa skryta
ó, květy voní a v nich včely zvoní!
Na polích ticho ... v štěrku had se sluní
a velká modrá moucha kolem lítá,
i cítím, jak vše padá v ticha tůni
při táhlé písni včel tak sladce monotónní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama