Říjen 2007

Divoké opice

22. října 2007 v 20:21 | Lewuan |  Letem světem s kulometem chi chi

Tlupa divokých opic zabila místostarostu Dillí

Zvětšit obrázek Stáda makaků dlouhodobě trápí hlavní město Indie.
foto: acoserv1.uwaterloo.ca
Na následky vážných poranění po útoku divokých opic zemřel v neděli zástupce starosty indického Dillí SS Bajwa. K napadení stádem makaků došlo v sobotu ráno na terase domu, kde dvaapadesátiletý Bajwa bydlel.
22.10. 2007 12:50
DILLÍ - Při potyčce s rozdivočelými zvířaty muž z terasy v prvním patře spadl a přestože byl hospitalizován v nemocnici, svým poraněním podlehl.
Problém s obrovským množstvím zvířat, jež se potloukají po ulicích, je dlouhodobý. Stáda opic obývají i parlamentní budovy a mnoho chrámů.
Paradoxní na celé záležitosti může být fakt, že podle The Daily Telegraph Bajwa patřil k opoziční Bharatiya Janata Party, které je vytýkáno, že nedostatečně pracuje na zbavení Dillí velkého množství volně se potulujících zvířat.

Makaky by mohly lovit větší opice

Jeden z nejprosazovanějších návrhů byl vycvičit tlupy větších a agresivnějších opic langurů, aby lovili menší skupiny makaků rhezus.
Město dokonce zaměstnalo profesionální chytače, kteří se snaží makaky lovit do klecí a odvážet zpět do lesa. Problém ale přetrvává. Zabíjení opic je totiž pro hinduisty nepřijatelné, protože pro ně jsou makakové ztělesněním opičího boha Hanumana. Kromě toho, jak uvádí BBC, město také dál a dál postupuje na území, kde makakové odjakživa žili, takže ti se vlastně zoufalým bojem snaží jen ubránit své odvěké teritorium.

Moňičky Deníšek II

21. října 2007 v 14:05 | Madam De Montespan |  Zvrácenosti
Další článek od Monči, tentokrát nám představuje svůj blog www.mlilth.blog.cz
Tento blog jsem já, zde jsou mé básně a tudíž já...
Co říci o sobě... Narodila jsem se před stopadesáti lety lesbickému páru, jejichž rozvod v mých deseti letech a zavržení mě mou druhou matkou, bylo pro mě dosud nepřekonanou bolestí. V životě jsem zažila velké množství katastrof, za které si samozřejmě můžu sama a jimiž je mé velké tělo i má bídná duše poznamenaná.
Dosud jsem se nevyrovnala s pocitem samoty, která mě doprovází na každém sloním kroku. Toužím po vztahu, po lásce, po tom cítit někoho vedle sebe, ale hlavně toužím po tom mít hodně peněž a plnou ledničku.
Mé básně jsou plné smutku, bolesti, touze, samotě, žalu a trýzni. Navenek působím jako "slečna drsná", jíž ale ve skutečnosti nejsem. Jsem totiž debilní pozér... Jde vůbec být pln bolestivých pocitů a přitom být hrubý a tvrdý?
Miluji jazyk, miluji češtinu, její obraty a metafory, je naprosto úžasná. Básně jsou mým prostředkem, jak mluvit o svých pocitech, když nikdo neposlouchá. Básně provázejí můj život již od 14 let, kdy jsem objevila krásu poezie.Chodila sem i do recitačního kroužku,ale za chvíli mě vyhodili, zabírala sem totiž hodně místa. Své básně miluji, i když nejsou vždy dokonalé.
Toto je má nejlepší báseň:
Už nechci být samotná,
Vypadám jak těhotná.
Chtěla bych někoho milovat,
A ne jen se jídlem furtovat.
Další věc, kterou miluji je hudba. Když slyším metalové tóny, tak se většinou neudržím vztek a raději si pustím My chemical romance nebo Tokio Hotel.. Nadruhou stranu, mou vášní je i hudba středověká, irská, skotská...Nejraději mám ale hudbu,kterou vydávám po snězení plechovky fazolí.
Nikdy bych nevyšla ven neupravená, můj vzhled je pro mně velice důležitý, i když to může znít povrchně, nestydím se za to, že jsem namyšlená děvka. A proto vypadám tak jak vypadám.Mě se to totiž velmi líbí. I když vím,že to ostatním připadá děsivé.
Celý život se snažím bojovat za pravdu, ale málokdy mi to vyjde.Protože se neudržím a lžu taky. Postupem času jsem totiž zjistila, že i jeden okamžik se může jevit dvěma lidem naprosto odlišně.
Poslední dobou mě začalo bavit focení, koupila jsem si zrcadlovku a občas něco vyfotím. Jsou tu ukázky, ale radši se nekoukejte.
Jsem velice zamilovaná do jednoho, skoro o dvacet let mladšího muže, ale on o ničem neví, ani slovem(šišlám) ,a ni pohledem, ani dotykem(to by se rozlomil), jsem se mu nezmínila, už to trvá skoro čtyři měsíce... Kdyby ovšem četl některé z mých básní, myslím, že by hned padnul smíchy.
Co říci na závěr? Máte někdo hamburger?
Ještě mě napadlo napsat na sebe kontakt, kdyby mi náhodou někdo něco chtěl dát;)

Moňičky Deníšek I

21. října 2007 v 14:02 | Včelařka Medonosná |  Zvrácenosti
Naše kamarádka Velrybka se rozhodla na náš blog svěřovat se svými trápeními, takže teď přidavá nejen na svoje stránky (www.mlilith.blog.cz) ale i na naše aby jsme všichni viděli jak trpí. Tento článe můžete nálézt též na jejím BLOGU
Nejdřív bych chtěla říct, že články v téhle rubrice jsou sračky, které nikdy nikdo nečte, ale já je potřebuji, tedy ty pocity nějak ze sebe dostat, jelikož nemám nikoho, komu bych o nich mohla říct. Asi bude, tedy hlavně tenhle článek působit dosti pubertálně, ale nějak to "ven" musí, když projímadlo nefunguje. Tak to raději napíšu, něž abych se ve svých pocitech utápěla...

Prožila jsem úžasný pátek... s výbornou kapelou a hlavně s výbornými lidmi...
V pátek jsem původně chtěla jít na mega super koncík několika kapel v rámci Palm Beach tour, to bylo ale zrušeno a přijela pouze kapela Return To Impotence... Se zpěvákem (Aleš, Ax) jsem se právě domlouvala, jestli tu budou hrát nebo jen z hlediště čumět na lidi a tak. Mno přišla jsem na ono místo - Areál Karbnátky, skoro nikdo tam nebyl, protože jsem zaplnila skoro celou místnost a když už, tak starý ženský nebo "bárbíny", klterý na mě blbě čuměly, protože jsem true ghotyk... prost hrůza. Jinak tam vystoupilo pět kapel a až na RTI a ještě jednu, jejíž název si nepamatuji,protože když mě spatřili, tak odešli, to bylo dosti zoufalecké.
Mno jakmile RTI dorazili, přišla mi zpráva "tak co, dorazila jsi?""My už jsme dorazili""Dorazíš teda ?"napsala jsem: "Já už dorazila, to je super, že jste taky dorazili".. Mno a po chvíli za mnou Aleš přišel, tak jsme se "podrbali"na zadku a zjistili jsme jak je to tam hrozné, lidi, atmosféra veškerá žádná... Pak jsme se nějak ocitlli oba venku, protože Aleš se mnou do místnosti nevešel a tak jsme zase něco povídali... dokonce mě chytil kolem ramen, jinou část těla se mu totiž obejmout nepodařilo:) Mno co, byla jsem tam jejich jediná fucknynka:) hahahahuhuhuhuhehehíhíhíhohoho.……
Mno ke hraní se dostali až kolem jedné ráno, protože produkce jim nechtěla dovolit hrát na kastroly a valchu... ale stálo to za to... Brala jsem to jako kdyby ten koncert byl jenom pro mně... Myslím, že asi opravdu byl, protože nikdo jiný nepřišel:)
Když dohráli, šli si sednout všichni tři k mému stolu, s vyztuženými ocelovými židlemi a moc dobře jsme se bavili. Pak najednou jsem cítila Aleše nějak moc blízko sebe, zvracel mi totiž do klína a pak se posunul trochu dopředu tak, aby se naše kolena dotýkala, protože si potřeboval utřít ústa do mé sukně. Pořád byl tak blízko a zápach blitek mě přiváděl na hříšné myšlenky. A za chvíli jsme se drželi za ruce, nebo spíš já držela jeho, nechápu, proč se tak zoufale kroutil. Pohladil mě po zadku ale asi myslel, že je to obličej. Začalo mi rychleji tlouci srdce, jak malé holce při první puse. Asi v půl třetí se musel vyklidit klub, protože majitel se na nás už nemohl koukat. Byl konec a já zase neprožívala jenom tu chvíli. Lítala jsem si v myšlenkách, které se sice týkali jeho, ale že bych byla v tu chvíli jen tak, to se říct nedá. Zase to samé. Takového, jako byl on, si představuju někoho, s kým bych chtěla být, ale podobní muži většinou když mě uvidí, tak utíkají, Aleš nebyl vyjímka... Jsou vždy jen v tu chvíli, v ten okamžik, kdy je pevně držím a já nejsem schopná to prožít a užít si ty chvíle, byť jsou dosti krátké, protože se mi vždycky vykroutí a utečou. A pak je mi z toho akorát na nic. Pak je mi smutno a cítím se zase sama ve svém velrybím světě…
Pro mě to bylo hodně intenzivní, skoro jako když jsem minulý týden měla sračku ze zkaženého párku... Však nevím, jak on na to byl se svými pocity a nikdy možná nedovím se to, leč pro mne tento žážitek silným se stal...
Nevím proč,ale podobní muži mě vždy dostanou... prostě kamkoliv, jeden mě nedávno dostal do auta, akorát nechápu proč ho pak polil benzínem a zapálil....
Na rozloučení jsem od každého člena dostala pěstí a šla jsem...
Zase to skončilo a pak jsem byla sama...
Nechci už tohle cítit, myslela jsem, že tohle už mám za sebou, ale je to tu znova
Mno, doufám, že On tohle nikdy nebude číst, protože jestli se s ním někdy uvidím, myslím, že po "tomhle" by mě už nikdy nepozvracel :)
Poslouchám 50centa, jež dodává mé náladě ještě větší sílu...


Lilithka

Protižidovská válka

19. října 2007 v 14:16 | Včelař a Včelařka |  Včelí úl
Ve světle událostí současných i budoucích, bylo učiněno rozhodnutí závažné jako včelí mor. Rozhodnutí, jež změní svět a promění ho ku včelařskému ideálu, idálu světa bez židáků, kteří svýmí bídnými existencemi a ohavnými, povislými těly ničí vizi elysia, kde je medu a chlastu hojnost nevídaná a všichni včelaři bratry jsou.
Tato židobolševická organizace se už dlouho dobu snaží zánest jedovaté sémě mezi včelaře a rozbít náš mírumilovný, přátelský kolektiv. Jenže mi jsme vůči levicové (rudoprdelní) agitací imunní. Přesto si nenecháme kálet na hlavu a rozhodli jsme se jednat, a protože nejsme banda sráčů s šesticípou hvězdou na čele, tak jsme případ dohnali až k nejvyššímu včelímu tribunálu, který nám povolit užít nejtvrdších řešení a metod, včelí královna nám dala povolení zabíjet (a taky mučit, zohavovat mrtvoly, páchat fekální zvrácenosti a poslouchat Karla Gotta)
Zde jsou fotografie naší první včelí roty, povolané vést svatou válku.
Velitel jednotky, specialista na arnieho zbraně, medoführer Včelař I Všemocný
Zástupce velitele, poradkyně pro leteckou obranu, medobergruppenführerin Včelařka I Medonosná
Odbornice na východní umění, agent v utajení, Madam De Montespan I, družka našeho velitele
Odbormík na ničení, destrukci a utrpení Jašek I Zlomocný
A nyní fotky pronásledovaných zakladatelů židozednářského spiknutí :
Izzmund, spolu se svou družkou mLilith jsou vůdci hnutí. Žid v utajení, skrývá se za maskou pravicového extremisty.
mLilth, prasečí královna, spáchala všechny hříchy světa a bude za to náležitě potrestána, její tělo bude prodáno na výrobu vepřového sádla.
Kočička 15, spáchala hřích smilstva s Maximusem.
Hnátkozvratkostroj, zneuctil včelařskou svatyni svými zvratky.
Kněžka Budějovické sinagogy ( Palm Beach ) a také Včelařovo sestra, přišla na svět při šábesu, poznamenána nečistou obřízkou.
........a na které straně fronty budete bojovat vy ?

Hnátkozvratkostroj

13. října 2007 v 13:36 | Včelařka Medonosná |  Zvrácenosti

Včelaři si otevřeli živnost !!

12. října 2007 v 18:23 | Lewuan |  Včelí úl
Propagace, kvalita a umění prodat med jsou dnes předpokladem činnosti úspěšného včelaře. Musíme však pro to také něco udělat !
Máme-li medu dostatek, rádi se o něj podělíme. Med prodáváme celoročně, dokud je něco na skladu. Minimální prodávané množství je 1 kg medu, maximální množství není omezeno. Med dodáváme v 1 kg nebo 5 kg sklenicích.
Úspěšný prodej medu je cílem každého správného včelaře !!!
Zásady výnosného prodeje :
1, Včelař musí být příjemný v kontaktu se zákazníkem, musí umět dobře vycházet s lidmi !!
2,Včelař musí na veřejnosti působit reprezentativně (vkusné oblečení, image osobnosti odpovídající dnešní době)
3,Včelař musí být pro přímý prodej dobře vybaven (čistota a hygiena prostředí, včelnice, včelínu a stáčírny medu)
4,Včelař musí být příjemný v kontaktu se zákazníkem, musí umět dobře vycházet s lidmi
5,Včelařova rodina musí včelařovi pomáhat a také jej podporovat !!